Od 1.1. 2026 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které nahrazuje nařízení vlády č.
201/2010 Sb., o evidování, hlášení a zpracování pracovních úrazů.
Nejvýznamnější změnou je způsob podání hlášení o pracovním úrazu. Nově bude hlášení prováděno
elektronicky, prostřednictvím online Portálu Státního úřadu inspekce práce (SUIP).
Cílem tohoto nařízení vlády je:

• digitalizace agend Státního úřadu inspekce práce ve vztahu k zaměstnavatelů a občanům
  (provozovatelem informačního systému o pracovních úrazech bude MPSV a správcem SÚIP)
• odbourání administrativní zátěže zaměstnavatelů při komunikaci se státní správou
• usnadnění a urychlení procesu zpracování hlášených úrazů SÚIP, popř. dalším subjektům
• řešení problémů záznamu o úrazu – hlášení změn – administrativní zátěž a často neplněná
  povinnost zaměstnavatele – zaměstnavatel si vybere v rámci uživatelského účtu na portále
  příslušný záznam o úrazu a provede změnu – nebude se tedy vyplňovat nový formulář
• vzhledem k tomu, že již nebudou zaměstnavatelé vyplňovat písemné formulář, nebude NV
  stanoven vzor, ale náležitosti ohlášení a záznamu

Další změny :

• nové členění pracovních úrazů
• změna rozsahu evidovaných údajů v knize úrazů
• lhůty pro zaslání záznamu o pracovním úrazu

Cílem novely vyhlášky je zejména odstranění aplikačních nedostatků u periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou mj. nově nastavena pravidla při zajišťování periodických prohlídek zaměstnavatelem. Obecná povinnost pro zaměstnavatele při zajišťování periodické pracovnělékařské prohlídky je návrhem přenesena do dobrovolné roviny, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do profesních rizik, a u prací, u nichž nejsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci.

Poznámka:

Vzhledem k tomu, že se v této novele mohou skrývat, pro laika, jistá úskalí, která mohou vést k chybnému nastavení intervalů pracovnělékařských prohlídek, je dobré vše konzultovat se specialistou v prevenci rizik – technikem BOZP.

Pokud se na pracovišti stane úraz, zaměstnavatel má zákonnou povinnost celou událost zdokumentovat pomocí formuláře nazývaného záznam o pracovním úrazu.

Co je záznam o úrazu?

Záznam o pracovním úrazu je oficiální formulář podle NV č. 201/2010 Sb., který slouží jako:

• Důkazní materiál
• Podklad pro šetření
• Základ pro případné odškodnění

Základní struktura záznamu

Formulář obsahuje několik částí:

• Část A – informace o zaměstnavateli a místě úrazu
• Část B – údaje o jiném zaměstnavateli (pokud se úraz stal u zákazníka)
• Část C – informace o zraněném zaměstnanci
• Část D – popis samotného úrazu a jeho příčin
• Část E – vyjádření zaměstnance a svědků

Základní lhůty

• Pracovní neschopnost nad 3 dny – záznam do 5 dnů od konce měsíce
• Hospitalizace nad 5 dní – hlášení bez zbytečného odkladu

Kdy konzultovat s odborníkem

Správné vyplnění záznamu o úrazu vyžaduje znalost právních předpisů, klasifikačních kódů a procesních postupů. Pro zajištění správné dokumentace a dodržení všech povinností doporučujeme konzultaci s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik.

Pro komplexní řešení dokumentace úrazů a prevence rizik mě neváhejte kontaktovat.

Pracovní úrazy patří mezi nejčastěji řešená témata v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Pro základní orientaci v této problematice je důležité znát alespoň základní definici a postup.

Definice pracovního úrazu

Podle § 105 zákoníku práce je pracovní úraz poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které bylo způsobeno nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Základní dokumentace při pracovním úrazu

Při vzniku pracovního úrazu je třeba vést následující dokumentaci:

• Kniha úrazů – zápis události
• Záznam o úrazu – podrobné vyšetření okolností
• Hlášení – inspekci práce a pojišťovně (v závažnějších případech)

Kdy konzultovat s odborníkem

Problematika pracovních úrazů je komplexní a zahrnuje mnoho specifických situací, výjimek a právních nuancí. Pro správné posouzení konkrétních případů, nastavení prevence nebo řešení sporných situací doporučujeme konzultaci s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik.

Pro komplexní řešení BOZP a pracovních úrazů mě neváhejte kontaktovat.

Začlenění činností podle požárního nebezpečí je základním krokem v systému požární ochrany každého provozu. Tato povinnost vyplývá z § 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. a jejím cílem je vyhodnotit míru rizika vzniku požáru u konkrétní činnosti a stanovit odpovídající preventivní opatření.

Povinnost začlenit se do kategorie požárního nebezpečí

Každý subjekt, který provozuje podnikatelskou činnost, má povinnost provést začlenění provozovny do kategorie dle požárního nebezpečí. Tato povinnost vzniká:

• při založení nové provozovny,
• při změně technologie, stavební úpravě nebo jiném zásahu do činnosti,
• při změně provozované činnosti.

Začlenění musí vypracovat odborně způsobilá osoba v požární ochraně. Od začlenění se odvíjí veškeré povinnosti na poli požární ochrany, které firma musí plnit – povinnost zpracovat příslušnou dokumentaci PO, ustanovit a proškolit požární hlídky, preventisty, provádět školení zaměstnanců v PO a plnit další povinnosti na poli požární ochrany.

Nesprávné nebo chybějící začlenění může znamenat bezpečnostní riziko, pokutu od kontrolních orgánů i krácení pojistného plnění v případě škod způsobených požárem.